Skvělé světlo venku: Kdy fotit a čím si pomoci

Pro běžného člověka existují pro focení pouze tři části dne: ráno, poledne a večer. My, fotografové, víme, že lze fotit nejmíň v 5 různých světelných podmínkách: denní světlo, zlatá hodinka/golden hour (ráno i večer), modrá hodinka (setmění a rozbřesk) a také noční focení. Ano, i tma se považuje za určitý typ světelné atmosféry. Níže si rozvedeme, jak nejlépe využít jednotlivé části dne pro focení.

Na levé fotce je špatná práce se světlem, kdy jsme sice prokreslili tmavší pozadí, ale sluncem ozářené části jsou nyní přepáleny a pes ztrácí detaily. Raději obětujme trochu světla na pozadí a fotku ztmavme. Tak lze dosáhnout výsledku, jaký máme na pravé fotce, kde jsou jak stíny, tak světla vyváženy.

Denní světlo

Jaro, podzim a zima jsou z pohledu světla nejlepší pro focení v exteriéru. Proč? Během všech tří ročních období je slunce měkké, takže nemáme tak nepříjemně ostré stíny. Díky tomu, že je poměrně nízko můžeme fotit v podstatě v jakoukoliv denní dobu, klidně i na poledne.

Takové focení je v létě velice obtížné. V poledne je slunce přímo nad námi, takže jsou stíny velice ostré a krátké. Krom toho je horko a u země se nám vlní vzduch, což na fotkách opravdu neoceníme. Osobně v každém ročním období fotím nejradši, když je venku zatažená obloha, nebo když najdu alespoň stín pro pár fotek. Abychom denní světlo co nejlépe využili, doporučuji fotografovat portrét tak, aby slunce mířilo přímo do obličeje fotografované osoby nebo zvířete. No jo, jenže přímé slunce nutí jak lidské, tak zvířecí modely přivírat oči.

Jak tedy docílit toho, aby objekt zájmu nemžoural? Pomocnou ruku nám zde nabízí poměrně známa, ale málo využívaná pomůcka, kterou je odrazná deska. Pro ztlumení světla doporučuji využít desky All-in-One nebo 5 in 1. Jedná se o rozkládací lehkou látkovou plachtu ve tvaru kruhu, oválu či obdelníku. Má hned několik funkcí, jako například odraz světla nejčastěji v chladnější stříbrné či teplé zlatavé barvě.

Co je pro nás ale nejdůležitější, že uvnitř verzí All-in-one bývá další plachta, která je bílá a velice tenká. Právě tuhle část využijeme jako difusor ke ztlumení ostrého sluníčka. Jelikož se jedná jen o tenkou látku, má stejný efekt softbox na blescích či studiových světlech. Přímé slunce, které bude dělat ostré stíny, změkčí a světlo rozloží tak, aby byly stíny co nejměkčí, ale zároveň tak aby nebyla tvář modela zcela zastíněna. Díky tomu nebudou třeba děti nebo pejsci mžourat do sluníčka a vy nebudete mít 20 fotek s přimhouřenými očima.

Některé psy a děti se velkých odrazných desek nad svými hlavami bojí. Zkoušela jsem proto různé alternativy, jak bych mohla zjemnit stín, který vrhají jejich hlavy. Na fotce demonstruji, že i když vezmu externí světlo NanLite Pavo Tube 6C II, ani na nejvyšším stupni není schopné prosvětlit na přímém slunci stíny na foceném modelu.

Další možností, jak se vyvarovat nepříjemnému ostrému světlu, je fotit později k večeru před tzv. zlatou hodinkou (golden hour), kdy je světlo mnohem tlumenější, ale ještě pořád není zlatavě oranžové tak, jak je tomu během západu. I v tomto časovém okně se můžeme setkat s určitými problémy? Jelikož je sluníčko níž, budou stíny delší. Třeba u psů, když svítí slunce z jedné strany a pes má pootočenou hlavu, tak ta druhá je výrazně ve stínu.

Pokud se nechceme táhnout s ateliérovým osvětlením na baterie nebo se systémovým bleskem, lze si i v této situaci pomoct s odraznou deskou. Tentokrát však nebudeme chtít světlo tlumit, ale odrazit. Osobně doporučuji odrazky značky Manfrotto, které jsou lehké, ale hlavně skladné, protože se dají složit. Běžná odrazná deska se sice dá také složit do menšího kruhu, ale do batohu se obvykle nevejde nebo zabírá mnohem více místa.

Odrazná deska od Manfrotta je skvělá v tom, že se kruhová konstrukce skládá podobně jako stanové tyče. Samotná odrazná nebo tlumící plachta se před každým focením klipy upne na rám. Samotný rám má v jedné části větší rukojeť, takže kruh neklouže z rukou a pohodlně se drží, dokonce i když fotíte bez asistence, tedy v jedné ruce foťák a v druhé odrazka. Když například na levou stranu pejska svítí sluníčko, postavíme si odrazku napravo a snažíme se sluníčko nasměrovat na neosvětlenou část tváře, čímž se projasní hlubší stíny.

Pokud fotíte mazlíčky či děti, dbejte na to, aby byla odrazná deska dostatečně vzdálená od obličeje, protože odražené světlo může oslepovat stejně ne-li víc, než přímé slunce. Výhoda odrazky je v tom, že s ní můžete pracovat v každém ročním období a denní hodině, tedy pokud máte k dispozici alespoň nějaký minimální světelný zdroj.

Vlevo fotografie bez odrazky, vpravo byla využita zlatá strana odrazky pro přidání světla a žlutého nádechu. S použitím odrazky ale opatrně, jelikož moc velké prosvětlení objektu způsobí ztrátu kontrastu a trojrozměrnosti foceného objektu, který se tak stane plochým. Foceno koncem jara kolem páté hodiny odpoledne.

Pokud chceme stíny prosvětlit klasickým externím bleskem, i to se dá, ale bude potřeba menší softbox, abychom neměli tak ostré světlo. Oproti odrazce má za mě blesk jednu velkou nevýhodu, zvláště pokud jej používáme v přímém slunci. I když nám prosvítí stíny, zároveň nasvítí ty již světlé části a nám tak mohou velice snadno vzniknout přepaly. Jak je to vidět na fotkách níže, obě jsou dosvíceny malým bleskem se softboxem. Fotka vlevo je víc ve stínu a pouze na část psa nám svítí sluníčko (bílá srst pod tlamičkou). Tahle část nasvícená jak sluníčkem, tak bleskem se dostala do přepalu, i když je zbytek fotky hezký a  velmi příjemně nasvícen.

Pokud fotíme do RAWu, lze drobné přepaly kompenzovat při jeho vyvolání v grafickém editoru. Nezapomeňte ale, že ale ani RAW není všemocný a se silným přepalem si poradit neumí. Na fotce vpravo měl pes hlavu ve stínu, ale tělo na slunci. I když se nám povedlo v kombinaci s listím v popředí hlavu hezky nasvítit, rameno psa má nenávratně přepálenou srst.

Občasné focení v pravé poledne si už vyzkoušel asi každý z nás. O tom, že světlo nebude stát za nic kvůli vysoko položenému slunci, tedy asi mluvit nemusím. I tehdy si ale lze trochu pomoci. Nefoťte celek s prostředím, ale zaměřte se na detaily. Třeba jak se dítě upřeně dívá na ptáčky, jak pes žvýká míček nebo jak paní líže na lavičce zmrzlinu. Hrajte si pouze s výseči celkové scény. Zkuste se postavit za nějakou překážku (kytku, strom, sochu, jiného člověka apod.). Následně zaostřete na to, co chcete vyfotit, ale překryjte daný motiv tím, za co se ukrýváte. Nejenže získáme zajímavý záběr, ale také dostaneme do popředí první plán, který nám děj fotografie více prohloubí a odpoutá diváka od ostrých stínů.

Vlevo fotografie bez odrazky, vpravo použita odrazní deska pro prosvětlení psa. Slunce svítilo z levé strany.

Golden hour

Osobně na létě nejvíc miluji čas krátce po východu slunce (fotka vlevo) a těsně před jeho západem (fotka vpravo). Tento světelný úsek se mezi fotografy označuje jako golden hour, tedy zlatá hodinka. Je to okamžik, kdy je jinak velmi prudké letní slunce poměrně měkké, zlatavě oranžové a fotce dává nádherný teplý tón. Tyto momenty jsou i na jaře a v zimě, ale to je často pod mrakem, a tak zlaté světlo jednoduše neuvidíte.

V tomto směru má proto léto své specifické kouzlo. Na focení ve zlaté hodince, ať už při východu nebo západu slunce, máte jen velice málo času. V létě je to v průměru první hodina, kdy se slunce objeví a poslední hodina, kdy je na obloze. Na jaře a v zimě máme toto období znatelně kratší, protože slunce zapadá a vychází o něco rychleji. Abyste naplno využili kouzlo zlaté hodinky, doporučuji fotit na otevřenější ploše mimo les (louka, pláž, město), aby nebylo toto krásné světlo pohlceno případným hustým porostem lesní vegetace nebo jinou překážkou. 

Východ a západ slunce je také ideální dobou pro focení siluet. Jde o focení objektů, které jsou postaveny v protisvětle, a tak jsou na fotce velmi tmavé nebo úplně černé. V jeho pozadí dominuje kontrastní světlá plocha. Při takovém focení neváhejte kromě krátké doby (od 1/1000 s výše) zvýšit i clonu (na f/6,3 výše) pro dosažení lepšího výsledku. Samozřejmě v závislosti na použitém objektivu. Proč zvyšujeme clonu? Protože zde nepotřebujete měkké rozostřené pozadí, ale právě výrazně ostré kontury fotografovaného objektu. Podstata siluety spočívá v tom, že má focený objekt vyniknout a strhnout na sebe pozornost celé fotografie.

Nejčastěji vidíte celý focený objekt nebo jeho větší část. Proto se fotí cíleně na otevřeném prostranství například louce, nebo na vyvýšeném místě, jako jsou skály či stohy sena. Vysoká clona nám také pomůže překreslit sluncem prosvětlenou oblohu, pokud se na ní nacházejí mraky, čáry od letadel nebo ptáci. Pro dosažení lepších výsledků, nám může dopomoct i polarizační filtr, který scénu mírně ztmaví a zkontrastní oblohu.

Po západu slunce se nám skýtá další možnost pro zajímavou práci se světlem. Dochází totiž ke zvláštnímu zbarvení oblohy do modrých odstínů. Čas těsně po západu slunce se nazývá Blue hour (Modrá hodinka). Jak na focení v tomhle modrém časovém pásmu se dozvíte v našem samostatném článku Modrá hodinka. 

Další možností, jak využít slunce v záběru je focení v protisvětle. Jelikož je letní slunce velmi ostré a často se nachází vysoko na obloze, doporučuji fotit později odpoledne nebo naopak ráno, aby bylo slunce co nejníže za foceným objektem, ale ještě ne ve zlaté hodince. V golden hour je sice nízko tak akorát, ale už je poměrně tlumené a nemusí vytvořit tak výrazný efekt jak bychom požadovali.

Toto focení není zrovna nejjednodušším, a je to především o tom, najít si tu správnou polohu světla vůči fotografovanému objektu. I zde doporučuji zvýšit clonu tak, aby byla hloubka ostrosti dostatečná. První překážkou, se kterou se můžete setkat, je, že vám slunce svítí většinou přímo do očí, takže hůře vidíte objekt v hledáčku. Výhodu má ten, kdo má výklopný displej (nebo externí monitor), který s tímto drobným nekomfortem vcelku dobře pomůže.

Při focení s odraznou deskou, jsou nejlepší další dvě ruce tedy asistent. Modela posadíte zády k zapadajícímu slunci a asistenta s odrazkou postavte vedle něj tak, aby vám nelezl do záběru, ale zároveň, aby byl co nejblíže modelu. Asistent musí manévrovat odrazkou tak dlouho, dokud nedostane odražené světlo tam, kam potřebujete. S tím mu ale musí pomoci fotograf, který ho naviguje, protože on je v jiném úhlu a vidí světlo z jiné perspektivy. Na fotkách je opět vlevo situace bez odrazné desky, vpravo dosvícení psa odrazem světla - bohužel se špatně vyváženou oblohou na pozadí.

Noční focení

O nočním focení jsme již napsali několik podrobnějších článků. Jedním z těch, které doporučuji, je článek Jak fotografovat noční záběry od fotografa Martina Lukeše. 

Pokud si chceme hrát s tmou, budeme potřebovat nějakou tu drobnou výpomoc v podobně externího světelného zdroje. Můžeme využít reflektory aut, světlo výlohy v obchodě, externí blesky, kapesní svítilnu, pouliční lampy nebo externí stála světla.

Vlevo dosvícení silným ateliérovým světlem, které bylo napojené na nabíjecí stanici. Fotka vpravo byla nasvícena světly auta, která byla záměrně namířena na strom v pozadí, aby psa osvětlovala pouze minimálně. Obě fotky vznikly jako zkouška světel do focení v mlze. Reflektory auta se osvědčily nejvíc.

Osobně ráda pracuji se siluetami, proto nejčastěji využívám externí světla, auta nebo výlohy obchodů. Práce se siluetou je velice zajímavá, avšak má jen omezené využití, protože krom poloh modelů se celková atmosféra nijak zásadně nemění. Jak jsem již zmínila předtím, u focení siluet (nejen) ve tmě jsem se setkala s jedním zásadním problémem, kterým je schopnost fotoaparátu zaostři na danou siluetu.

Systém automatického ostření je postaven na detekci kontrastu a na tmavou nebo naopak světlou plochu se obvykle nechytne. Můžeme to názorně vidět na fotce níž, kde se fotila speciální edice o odchytu toulavých pejsků pro útulek. Fotka byla focena zrcadlovkou Nikon D7100 a pevným světelným objektivem Nikon 50 mm f/1,4 (čas 100s, ISO-500, +1,7EV).

Chybou bylo, že jsem se snažila poslepu, s dlouhým časem a nejnižší clonou zacílit na psa, který se neustále otáčel (blížící se člověk ho znejistil). Z téhle série nevyšla jediná ostrá fotografie. Proto doporučuji fotit na vyšší clonu s o něco delším časem a hlavně, pokud máte tu šanci, přisvítit si foceného modela či psa nebo třeba mladý pár. Když na něj zasvítíte baterkou, Nanlight Pavotube 6C II nebo třeba mobilem a zaostříte si předem, můžete AF zablokovat a po zhasnutí pomocného světla vyfotíte ostrou fotografii.

Se stejným problémem se můžete potýkat i ve dne když fotíte například v protisvětle. Další možností jak tento problém vyřešit je použít manuální ostření nebo se nesnažit ostřit na oči ale spíše na hranu siluety tam, kde je přechod mezi světlem a stínem. To je dostatečný kontrast a fotoaparát tak zaostří bez problémů.

Vlevo správně zaostřena fotografie v protisvětle. Vpravo pak focení siluety ve tmě, kde se fotoaparátu nedařilo správně zaostřit, a tak je celá fotografie neostrá.